Nǔ e è ko mɔ kpɔ́n ɖò Sharps Box zinzan mɛ é kpo lee è nɔ kpé nukún dó ayijayǐ wu gbɔn é kpo
Gbàví e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é dó é nyí nǔ taji e è nɔ zán dó bɛ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é ɖó dotóoxwé, laboratoire kpo azɔ̌xwé lɛ kpo mɛ é. É ɖò mɔ̌ có, è ɖó na hɛn nǔ e è nɔ ylɔ ɖɔ biosafety é ɖó mimɛ̌ jí. Gbɔn nǔ e é gbéjé kpɔ́n bo gbéjé kpɔ́n nú táan gegě é gblamɛ ɔ, wema wlantɔ́ ɔ mɔ ɖɔ è na cyan gbǎví e mɛ è nɔ sɔ́ nǔ syɛnsyɛn lɛ dó é ganji, bo na zán ye, lobo na lɛ́ bɛ́ ye nyì gbě ɖò nukɔnmɛ ɔ, nǔ taji gègě wɛ byɔ ɖɔ mɛ e nɔ zán ye é ni cɔ́ yeɖée ganji. Xota elɔ gbéjé nǔ e nɔ w’azɔ̌ lɛ é, lee è nɔ w’azɔ̌ gbɔn é, tagba e è nɔ mɔ lɛ é, kpo wěɖexámɛ e è na dó bló bɔ nǔ lɛ na nyɔ́ hugǎn lɛ é kpo kpɔ́n ɖò ninɔmɛ nǔwiwa tɔn lɛ mɛ, bo jló na na nǔnywɛ xɔ akwɛ kpo nǔnywɛ kpo azɔ̌watɔ́ e jɛxa lɛ é.
I. Azɔ̌ taji lɛ kpo nǔ e jí è na sɔ́ gbǎví Sharps tɔn lɛ dó é kpo
Nǔ e ɖò taji ɖò gbǎví e mɛ è nɔ sɔ́ nǔ hwɛ́n dó é ɖé mɛ é wɛ nyí ɖɔ è ni hɛn nǔ hwǐ ɖé lɛ ɖi hwǐ, hwǐ, kpo kɔ́fu sín fɛ́n lɛ kpo ɖó tɛntin gbɔn agbaza mɛ ninɔ kpo nǔ e è nɔ sú dó ye wu lɛ é kpo gblamɛ, bo na dó glɔ́n ali nú nǔ e è na xò dó jǐ alǒ xò nǔ e sixu dɔn azɔn e nɔ tɔ́n sín hun mɛ lɛ é (ɖi VIH kpo hepatite B kpo) alǒ azɔ̌mɛ sín azɔn lɛ é. Azɔ̌ taji tɔn lɛ nɔ tɔ́n ɖò akpáxwé atɔn mɛ: nukɔntɔn ɔ, nǔ e è sɔ́ dó gbàví ɔ mɛ é ɖó na kpéwú bo na ɖí xwi xá nǔ e xú lɛ é na byɔ mɛ tlɔlɔ bo ma na gbà ǎ (è nɔ sɔ́ polyéthylène alǒ polypropylène e ɖó hlɔnhlɔn ɖaxó é dó bló na, bɔ hlɔnhlɔn e nɔ ɖí xwi xá nǔ e è nɔ ylɔ ɖɔ Greater to1 or equ N é wɛ è nɔ sɔ́ dó bló na); wegɔ ɔ, súsú-nú é hɛn nǔ bǐ mlɛ́mlɛ́ ɔ, é ɖó na sú bǐ mlɛ́mlɛ́ kpo nǔ e nɔ sú hɔn é ɖé kpo alǒ éɖesunɔ-sú é ɖé kpo bonu é ma wá tɔ́n ó; bɔ atɔngɔ ɔ, è ɖó na wlan nǔ dó jí céɖécéɖé-è ɖó na wlan nǔ dó jí kpo wuntun e nɔ xlɛ́ ɖɔ nǔ gblé dó mɛ wu é ɖé kpo (ɖi "triangle biohazard" e è yí gbè na ɖò gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ é ɖɔhun), dogbó nǔwukpikpé tɔn lɛ, kpo azɔ̌xɔsa e mɛ è nɔ zán nǔ lɛ ɖè é kpo.
Hwenu e è ɖò gbǎví sharps ɖé sɔ́ wɛ é ɔ, è ɖó na sɔ́ nǔ e è na zán lɛ é ɖó hudo tawun tawun e ɖò nǔwiwa ɔ mɛ lɛ é jí. Nú è na zán ɖò dotóoxwé ɔ, è nɔ yí wǎn nú gbǎví e mɛ è nɔ sɔ́ nǔ dó bló nǔ na lɛ é, bɔ ye nɔ sɔgbe xá sɛ́n YY/T 0506-2016 tɔn (hlɔnhlɔn e è nɔ zán ɖò fí bǐ é wɛ nyí 1L, 2L, kpo 3L kpo). Nú laboratoire ɖěɖee nɔ kpé nukún dó nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é wu lɛ é (ɖi cuvette kɔ́fu tɔn sín fɛ́n lɛ ɖɔhun) ɔ, è ɖó na zán gbǎví bunɔ e è sɔ́ nǔ e nɔ ɖí xwi xá acide- kpo alkali- kpo é dó bló na lɛ é. Nú azɔ̌ e è nɔ wà ɖò azɔ̌xwé lɛ é (ɖi macinuzɔ́wiwa ɖɔhun ɔ), è nɔ kplɔ́n mɛ ɖɔ è ni zán gbǎví e è sɔ́ gan dó bló na bɔ ye ɖó hlɔnhlɔn ɖaxó (5L jɛji) lɛ é kpo ee ma nɔ ɖiɖí ǎ lɛ é kpo. É ɖò taji tawun ɖɔ è ni tuùn ɖɔ è gbɛ́ ɖɔ è ni ma zán kartɔn yaya lɛ alǒ gannu plastique tɔn lɛ dó ɖyɔ nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é dó é ó. Nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ dó lɛ é nɔ kpé nǔ e è byɔ ɖò mɛ sí bɔ jɔhɔn ma nɔ byɔ mɛ ǎ lɛ é wu ǎ, bɔ ye sixu lɛ́ dɔn awovinú ɖaxó ɖé wá nú mɛ.
II. Nǔ taji lɛ nú tuto zinzan tɔn e è sɔ́ ɖ’ayǐ lɛ é
Nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ ɖaxó ɖaxó lɛ dó é ɖó na xwedó sɛ́n "zǎn bo sɔ́ nyì gbě" ɔ syɛnsyɛn bo na dó sixu gló nǔ ɖaxó ɖaxó lɛ bɔ ye na gɔ́ngɔ́n alǒ tɔ́n ɖò nǔ e è nɔ hɛn ɖ’ayǐ lɛ é mɛ ɖó hwenu e è nɔ hɛn ɖ’ayǐ é wu. Akpáxwé elɔ lɛ byɔ ɖɔ è ni ɖó ayi wu tawun ɖò azɔ̌wiwa hwenu:
(I) Tɛn e mɛ è ɖè é kpo lee è nɔ w’azɔ̌ gbɔn é kpo
È ɖó na sɔ́ nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ hwǐ dó lɛ é ɖó fí e mɛ e nɔ zán é sixu mɔ ye ɖè é ganji (é ma na hugǎn 50 cm ǎ) bo na lɛ́ ɖó jǐ yiyi e ɖò nukún lɛ jí é alǒ ɖò abɔta kpɛɖé (70-90 cm mɔ̌) bo na dó bló bɔ hwǐ lɛ ma na jɛ dò ɖó è kɔ́n alǒ dlɛn zɛ xwé wu wutu ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖò nǔ e è nɔ ylɔ ɖɔ venipuncture é hwenu ɔ, dotóogán lɛ sixu sɔ́ nǔ e mɛ è nɔ sɔ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é dó é 1L ɖé ɖó kɛkɛví e mɛ è nɔ kpé nukún dó mɛ wu ɖè é ɖé kpá, bo na dó sixu ɖè nǔ ɖevo lɛ síìn ǎ. Ðò azɔ̌xɔsa ɔ, è nɔ tɛ́ nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ e è nɔ zán lɛ é dó é 2L dó tavo e jí è nɔ w’azɔ̌ ɖè é sín tó wu hwɛhwɛ, bɔ enɛ nɔ zɔ́n bɔ azɔ̌watɔ́ ɔ nɔ bɛ́ nǔ e è nɔ dó tɛ́ nǔ na lɛ é nyì gbě tlɔlɔ.
(II) Nǔ e è na cɔ́ mɛɖée dó nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é wu é
Hwenu e a ɖò nǔ e è sɔ́ hwǐ dó bló na lɛ é kɔn nyì gbě wɛ é ɔ, hɛn nǔ e è sɔ́ hwǐ dó bló na lɛ é sín nuvínu kpɔ́n dó dò, bo jó nǔ e nɔ dɔn nǔ lɛ é dó bɔ ye na jɛ dò ɖò gbǎví ɔ glɔ ɖò jɔwamɔ linu. Ma sɔ́ alɔ towe lɛ dó xò nǔ tlɔlɔ ó (kpɔ́ndéwú ɔ, è ni zán pincée dó xò nǔ dó nǔ jí). Nú nǔ e è nɔ sɔ́ dó bló tuto na lɛ é (kpɔ́ndéwú ɔ, katetɛ e nɔ nɔ mɛ lɛ é) ɔ, è ɖó na ɖè nyǐ ɔ ɖó vo nú tuto ɔ cobo na sɔ́ nyǐ ɔ dó mɛ vo. Nú ampoules kɔ́fu tɔn lɛ ɔ, zǐn go ɔ sín kɔ bo ɖè nǔ e è hɛn gblé lɛ é síìn cobo sɔ́ dó gbǎví e mɛ è nɔ sɔ́ nǔ syɛnsyɛn lɛ dó é mɛ (bo na dó nyì alɔ nú nǔ e è hɛn gblé lɛ é sín fɛ́nfɛ́n). Nɔ acéjí tawun dó nǔ e è nɔ gɔ́ zɛ xwé wu lɛ é wu. Nú è gɔ́ gbǎví e mɛ è nɔ sɔ́ hwǐ dó bló nǔ na ɖè é kaka jɛ 3/4 jí (é ɖó na ɖó 2-3 cm mɔ̌ ɖò wuntun e ɖò aga é jí ɔ), è ɖó na sú i tlolo. Enyi è gɔ́ nǔ zɛ xwé wu ɔ, é nɔ zɔ́n bɔ è nɔ xò nǔ syɛnsyɛn lɛ zlɛ (nǔ e è tɛ́n kpɔ́n lɛ é xlɛ́ ɖɔ nǔ e è nɔ ylɔ ɖɔ sharps é nɔ tɔ́n 47% hwenu e è gɔ́ gbǎví ɔ bǐ mlɛ́mlɛ́ é hú hwenu e é gɔ́ 3/4 é).
(III) Nǔ e è byɔ ɖò mɛ sí bɔ è na sú lɛ é kpo nǔ e è na hɛn lɛ é kpo .
È ɖó na sú gbǎví e mɛ è nɔ xò nǔ dó lɛ é bǐ mlɛ́mlɛ́ kpo hɔnsúnú e è sɔ́ ɖ’ayǐ é ɖé kpo alǒ hɔnsúnú e nɔ lilɛ é ɖé kpo (kpɔ́ndéwú ɖé lɛ nɔ byɔ ɖɔ è ni zín fɛ́n lɛ ɖò akpá wè lɛ bǐ xwé kaka jɛ hwenu e è na sè gbè ɖé é). Enyi è sú ye gudo ɔ, è ɖó na lɛ́vɔ hun ye ǎ. Hwenu e è ɖò nǔ hɛn wɛ é ɔ, è ɖó na zán gbǎví bunɔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ dó lɛ é (ee sɔgbe xá sɛ́n UN2814 tɔn e ɖɔ xó dó nǔ e è nɔ hɛn lɛ é jí é) bo na dó bló bɔ nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ syɛnsyɛn lɛ dó é ma na j’ayǐ alǒ xú ǎ. È ɖó na dó nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é dó é (ee nɔ hugǎn 90% ɖò nǔ enɛ lɛ mɛ é) zo ɖò fí e è nɔ bɛ́ nǔ kwijikwiji lɛ ɖó é ɖé sɔgbe xá tuto e è nɔ zán dó bɛ́ nǔ kwijikwiji lɛ dó dotóoxwé lɛ é. È ɖó na sɔ́ zozo e ɖó hlɔnhlɔn ɖaxó é (121 degrés nú cɛju 20) dó hɛn nǔ e è nɔ sɔ́ hwǐ dó bló na bɔ è nɔ vɔ́ zán lɛ é (ɖi nǔ e è sɔ́ gan dó bló na lɛ é ɖé lɛ ɖɔhun) ɖó mimɛ̌ jí, bo na lɛ́ kpɔ́n ɖɔ nǔ e è nɔ sɔ́ hwǐ dó bló na lɛ é kpò à jí cobo na lɛ́vɔ zán ye à jí.
III. Tagba e è nɔ mɔ lɛ é kpo wlɛnwín e è nɔ zán dó bló bɔ nǔ lɛ nɔ nyɔ́ hugǎn lɛ é kpo
Ðò nǔwiwa mɛ ɔ, nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é sín nukúnkpédómɛwu kpó ɖò tagba ɖé lɛ mɔ wɛ: Nukɔntɔn ɔ, mɛ e nɔ zán lɛ é ɖé lɛ nɔ ɖó nǔ e è nɔ zán lɛ é súsú te ɖó nǔ e ye mɔ ɖɔ é kún nyɔ́ ó é wu, bɔ enɛ nɔ zɔ́n bɔ nǔ e è nɔ hɛn lɛ é nɔ sukpɔ́ zɛ xwé wu; wegɔ ɔ, è nɔ hɛn nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ dó lɛ é ɖó ganji hwenu e è ɖò ye hɛn wɛ é ǎ, bɔ enɛ nɔ zɔ́n bɔ ye nɔ jɛ dò bo nɔ lɛ́ gblé; bɔ atɔngɔ ɔ, mɛ e è ma na acɛ ǎ lɛ é (ɖi mɛ e nɔ klɔ́ nǔ lɛ é) nɔ ɖ’alɔ nǔ e è ma sú ǎ lɛ é wu ɖò manywɛ mɛ. È sixu zán nǔ elɔ lɛ dó ɖeɖɛ tagba enɛ lɛ:
•Mi hɛn azɔ̌kplɔnmɛ kpo nukúnkpédómɛwu kpo lidǒ: Mi nɔ kplɔ́n azɔ̌ mɛ lɛ hwɛhwɛ dó lee è na zán nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é ɖó é wu (taji ɔ, nú azɔ̌watɔ́ yɔyɔ̌ lɛ), mi nɔ hɛn nǔ e è byɔ lɛ é dó ayi mɛ gbɔn nǔ lɛ gbígbéjé kpɔ́n kpo nǔ lɛ gbígbéjé kpɔ́n ɖò azɔ̌xɔsa lɛ tɛntin kpo gblamɛ, lobo nɔ lɛ́ sɔ́ lee è na zán ye gbɔn é dó azɔ̌wiwa lɛ gbéjé kpɔ́n mɛ.
•Mi bló bɔ nǔ e è nɔ zán lɛ é na nyɔ́ hugǎn: Mi sɔ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é (ɖò anti-slip pads kpo nǔ e nɔ sú nǔ dó lɛ é kpo) ɖó fí e è nɔ zán nǔ gègě ɖè lɛ é ɖi xɔ e mɛ è nɔ kpé nukún dó mɛ wu ɖè lɛ é kpo laboratoire lɛ kpo bo na dó sixu hɛn nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ dó é ɖó te. Zǎn kɛkɛví e mɛ è nɔ hɛn nǔ ɖó lɛ é bo na dó glɔ́n ali nú nǔ e è nɔ hɛn lɛ é hwenu e è ɖò nǔ hɛn wɛ é.
•Azɔ lɛ mima céɖécéɖé: Mi sɔ́ mɛ e sɔ́ éɖée jó é ɖé bɔ é na nɔ kpé nukún dó nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é ɖó é wu, bo na nɔ lɛ́ wlan nyikɔ yetɔn dó wema mɛ (é na nɔ wlan hwenu e è na ɖyɔ ye é, hlɔnhlɔn e ye ɖó é, kpo mɛ e ɖò azɔ̌ ɔ nu é kpo) bo na dó ɖó tuto nukúnkpédómɛwu tɔn e è sú é ɖé ayǐ. Mi kplɔn mɛ e nɔ d'alɔ mɛ lɛ e, ɖi mɛ e nɔ hɛn nǔ lɛ ɖó mimɛ̌ jí lɛ é, bo tɛɖɛ̌ sɛ́n taji e ɖɔ ɖɔ "mi ma ɖ'alɔ nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ syɛnsyɛn lɛ dó bɔ è ma sú ǎ lɛ é wu ó."
Xota
Nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ dó lɛ é hwe có, ye ka nyí afɔklɛnnu taji ɖé nú ayijayǐ kpo alɔcyɔnmɛji kpo ɖò azɔ̌mɛ. Sín nǔ e è na cyan ganji é jí kaka jɛ lee è na zán gbɔn é kpo lee è na bɛ́ kɔn nyì gbě gbɔn ɖò nukɔnmɛ é kpo jí ɔ, afɔ ɖokpo ɖokpo byɔ ɖɔ è ni ɖó ayi wu ganji. Enyi è nɔ kpé nukún dó nǔ lɛ wu ganji bo nɔ lɛ́ ɖò nǔ lɛ jlaɖó wɛ hwebǐnu ɔ jɛn è sixu ɖè nǔ e nɔ zɔ́n bɔ è nɔ xò nǔ kpɔ́n lɛ é kpò, bɔ lanmɛ na nɔ ganji kpo ayijayǐ kpo mɛ e nɔ w’azɔ̌ lɛ é tɔn na nɔ ganji. Nú dotóoxwé lɛ, laboratoire lɛ kpo azɔ̌xwé e nɔ wà nǔ lɛ é kpo ɔ, è ni sɔ́ lee è nɔ kpé nukún dó nǔ e mɛ è nɔ bɛ́ nǔ syɛnsyɛn lɛ dó é wu gbɔn é dó tuto azɔ̌wiwa tɔn e è sɔ́ ɖ’ayǐ lɛ é mɛ ɔ, é nyí nǔ e sɛ́n byɔ é kɛɖɛ wɛ ǎ, loɔ, é lɛ́ nyí nǔ e ɖò dandan é ɖé bo na dó cyɔn alɔ gbɛ̀ gbɛtɔ́ tɔn jí.

